Historie
Sokola

Rychlé odkazy na články Historie:

Historie sokola


Tělocvičná jednota „ SOKOL“

1920. kron. Až do tohoto roku bylo několik zdejších občanů členy tělocvičné jednoty „Sokol“ v Libštátě.
1920. kron. Dne 4.ledna 1920 se konala ustavující schůze zdejší tělocvičné jednoty „Sokol“

1920

Dne 2.února se konal první ples jednoty v sále Františka Nesvadby čp.116. Ku svým cvičením používala jednota prázdné učební místnosti ve zdejší školní budově ( levé v přízemí ). Letní cvičiště si zřídila ve dvoře továrního domu čp.133 ( kantýna ). Několik „sokolských večírků“ bylo uspořádáno v hostinci čp.2 „U Havlíčků“.

Divadelní představení: Pro tatíčka presidenta, Kometa Hanzelínova, Pojď na mé srdce, Nebe-peklo-ráj, Ta naše Máňa.

první ples

1921

Jednota se zúčastnila okrskového cvičení ve Stružinci a to 11 členů, 25 žáků. Župní slet sokolské župy Krkonošské se konal v Jilemnici.
Byl zakoupen skioptikon, ale nemohlo ho být upotřebeno pro slabé osvětlení, v obci nebylo dosud elektrický proud. Jistý zdejší občan (není jméno zapsáno) pomlouval Sokola a byla mu uložena pokuta 100 Kč, které starosta Sokola Frant. Vávra určil na zřízení loutkového divadla ve škole.
Dne 20.března vystoupil z jednoty Josef Pánek, pekař čp.64.

Divadelní představení: Podvodnice, Palackého třída 27, Charleyova teta, Dědečkovy housle, Na klepanském klepáči.

1922

Dne 2.února v první mimořádné valné hromadě bylo usneseno zakoupiti pozemek pro stavbu vlastní sokolovny a to od společných majitelů Karla Bedrníčka čp.9 a od Václava Vávry čp.39 přímo proti školní budově ve výměře jednoho korce za celkovou sumu 8000 Kč.

V květnu se stala jednota členem místní Kampeličky, aby se mohla vypůjčiti peníze, potřebné na stavbu sokolovny. Ve III. mimořádné valné hromadě byla stanovena kompetence stavebního výboru.

Zdejší firma „Libšt. textilní závody“ věnovala na stavbu sokolovny 50.000 Kč (místo odhlasované pracovní povinnosti 3 Kč na hodinu).

Počet povinných pracovních hodin pro členy byl stanoven na 8000, tj. 100 hodin na jednoho člena, nebo-li 300 Kč náhradní obnos. Mnoho trámů pro sokolovnu daroval František Devátý, rolník čp.80, mnoho stavebního kamene dovolil lámati ve svém lomě Dolenský, rolník z Čikvásek. Obec.zastupitelstvo svolilo k vybírání písku z Olešky, kterého hojnost nanesla povodeň z 2.ledna t.r. Dříví darovaly i správy velkostatků Rohanského ( panství semilské ) a Harrachovského ( panství jilemnické ). Zato ředitelství velkostatku Kumburského, v jehož obvodu je i zdejší obec, na žádost o datování kamene z Lipnického potoka ani neodpovědělo, ba předem již vydobytý kámen dalo odvézti svými zřízenci k své potřebě.

Stavba sokolovny byla provedena podle plánů, zhotovených architektem Krásným z Prahy. Parťákem na staveništi byl Frant. Havlíček z čp.2, po něm Josef Rolc z Valdic čp.2.

Sokolovna byla slavnostně otevřena ve dnech 28. a 29.října 1922.

Slavnost byla zahájena slavnostním pochodem ze Smetanovy opery „Libuše“ (patrně fanfárami); slavnostní proslov pronesl JUDr. Karel Čermák, župní starosta župy Krkonošské, z Jilemnice. Pak následovala sokolská „Akademie“ s uměleckým dobře nacvičeným programem.

Celkový náklad na stavbu sokolovny 389.427,04 Kč
Zařízení jeviště a místností 27.572,96 Kč
úhrnem 417.000,-- Kč
na úhradu tohoto nákladu se sešlo:
na darech 55.000 Kč
bezúročná půjčka na neurčito 25.000 Kč
na určito 39.000 Kč
hodnota darovaného materiálu
povozů a práce 136.000 Kč
úhrnem 256.500 Kč
tudíž schodek na léta 160.000Kč
Na úhradu tohoto schodku si jednota vypůjčila od mostní Kampeličky
obnos 100.000 Kč
a jinde s ručiteli 50.000 Kč

Hned v r. 1922 vynesla obci dávka ze zábav, pořádaných v sokolovně obnos 837,00 Kč, což na tehdejší dobu byl peníz velmi značný. Za tento dluh nazývali odpůrci sokolovnu „Červenou dlužnicí“, červenou podle krytiny na střeše.

Divadlo: Ach, ta láska.

1923

Ve valné hromadě dne 14.ledna se jednota usnesla zakoupiti biografický aparát od firmy Arnošt Hutan u Prahy za 12.000 Kč. Tato koupě byla ještě jednou projednávána mimořádnou valnou hromadou dne 15.února.

Pro sokolovnu byla získána periodická výčepní koncese.

Jednota dala svolení k požívání svého sálu k cvičení školním dětem a to ve dvou skupinách týdně bez otopu a za náhradu event. škody. Do jiných místností nemá mládež přístup.

Dne 5.prosince bylo usneseno zřídil elektrickou přípoj ze zdejších Čedičových podniků; spojku zřídil Elektrárenský svaz z Hradce Králové nákladem 4750 Kč.

Od Antonína Řepky, říd. učitele zde, bylo zakoupeno starší piano za 9000 Kč a to 2000 Kč splatit hned, zbytek do roka. Za hudební doprovod na pianě při biograf. představením se platilo 20 Kč za jedno představení (Ant. Řepkovi).

Divadlo: Kněžka Pepička, Staré hříchy, Pan Johanes, Pro domov a víru.

1924

Zdejší majitelé hostinců podali ob. zastup. žádost, aby při dodávkách lihových nápojů do sokolovny byli střídáni.
Spolek hostinských v Lomnici n. Pop. si stěžoval, že se ve zdejší sokolovně pořádá mnoho zábav (tj. že lidé méně chodí do hospod).
Tzv. „zakládající členství“ Sokola se ruší. (zakládající členové zaplatili jednou pro vždy příspěvek 100 Kč) V sokolovně byl přestavěn byt pro sokolníka. Sokolník Frant. Sádek si zřídí příčku v bytě vlastním nákladem.
V sokolovně na galerii byly umístěny skříně s knihovou čtenářského spolku. Okrskový den žactva a dorostu se tu konal dne 6.července.
Sál pro pořádání plesů byl zájemcům zapůjčován za poplatek 250 Kč výčep a šatnu si ponechávala jednota.

1925

Hasičský sbor odmítl zodpovědnost za následky případného požáru ve zdejší sokolovně při pořádání biogr. představení. Starosta přečetl článek, uveřejněný v „Hasičském věstníku“, z něhož je zřejmo, že je povinností obce, zařídit požární hotovost při pořádání všech div. ( tedy i biograf. představení ) v obci. (Jednalo se o zaplacení odměny požárním hlídkám, kterou jednota nechtěla - - a jak viděti - - ani nemusela platit).
Ve valné hromadě dne 25.ledna bylo usneseno půjčovati sál za poplatek 250 Kč, příplatek za otop 140 Kč, sokolníkovi za čistění sálu 20 Kč.
Jednota se vypůjčila dalších 20.000 Kč v místní Kampeličce, které potřebuje na práce, spojené s opravou omítky, na zřízení odvodnění a j.v. Bylo opět odhlasováno pro člena 40 povinných pracovních hodin, sestrám jen 10, vzhledem k tomu, že myjí sál a přilehlé místnosti. V případě nemožnosti odpracování hodin byla stanovena náhrada 2 Kč na hodinu.
Do zadního štítu sokolovny byla pořízena prkenná lomenice za 2000 Kč. Záclony do oken od firmy P. Jebavý Mříčná stály 3850 Kč.
Jednota zaplatila dávku z přírůstku na majetku z pozemku, koupeného pro sokolovnu v částce 2.124 Kč. Tohoto roku odvedla jednota obci na dávce za zábav 6593,58 Kč.

Divadlo: Radúz a Mahulena (ochotníci ze Semil), „Za roboty“ (čsl. církev).

1926

Ob. zastupitelstvo koupilo 25.000 tiskopisů vstupenek pro vybírání dávky ze zábav ve zdejší sokolovně. VIII. Všesokolského sletu v Praze se ze zdejší jednoty zúčastnilo 11 bratří, 6 sester a 18 členů dorostu. Do zdejší jednoty byl přijat Antonín Martinec z Kundratic.
Sokolstvo ohlašuje boj proti fašismu.

Divadlo: „Hraběnka Marica“ div. společnost,
„Bílá myška“ - dorost,
„Pes a kočka“ - jednota.
Koncert Pěveckého sdružení krkonošských učitelů 20 listopadu. 2 div. hry ( není zapsáno, které ) tu sehrála div. společnost Gottwaldova.

Byly pořízeny dřevěné schody s jeviště přímo na půdu a na galerii.

1927

Ob. zastupitelstvo zvolila nové revisory pro sokolovnu (= kontroly lístků). Dne 15.března se do sokolovny vloupal zloděj a ukradl tam sokolský kroj bra Munzara, telefonní aparát a peníze ze šatní pokladny.
Jednota pojistila svého sokolníka proti nebezpečí úrazu.
Skioptikon byl prodán sokolské jednotě v Bělé u Libštátu.
Byly splaceny další půjčky : Frant. Jandourkovi čp. 70 ( 5000 Kč). Vítovi z Čikvásek 2000 Kč, Miloslavu Janatovi 2000 Kč a Josefu Kmínkovi 1000 Kč.
Na četnické udání byla jednota vyšetřována ohledně plakátů, rozšiřovaných v Kundraticích na div. představení „Z českých mlýnů“.
Dne 8. září bylo v sokolovně pořádáno div. představení ve prospěch Ruského Červ. kříže.
Br. Pokladník zavedl tzv. „americké účtování. Kniha stala 400 Kč, které však zaplatila místní Kampelička (dar). První psal do knihy br. Kamil Havlíček.
Bylo zřízeno elektrické osvětlení ve všech přilehlých místnostech. Všeobecně se tvrdí, že br. jednota v Libštátě se vystaví sokolovnu.

Divadlo: „Z českých mlýnů“, „Lucifer“, „Kozlanská garda“, „Hvězdy na horách“ ( nár. socialisté ).

1928

Jednota byla ochotna vyměniti část svého hřiště a prostor před sokolovnou za stejně velkou část pozemků Bedrníčka a Vávry od čp.9 s podmínkou, že obec upraví novou část hřiště svým nákladem. Revisorem na vstupenky v sokolovně byl ob.zast. zvolen Aug.Šmíd.
Kolem sokolského hřiště byly vysázeny lípy.
Ant. Řepkovi byla zvýšena odměna za hudební doprovod při biogr. představeních z dosavadních 20 Kč na 25 Kč na jedno představení.
Ob.zast. povolilo obnos 6000 Kč na zakoupení tělocv. nářadí pro sokolovnu s podmínkou, že na tomto nářadí bude smět cvičit školní mládež.
Dne 3. června se konalo na sokolském hřišti veřejné cvičení; počasí však toho dne bylo velmi studené a finanční výsledek žádný.
Dluh v Kampeličce je umořován 7% ročně. Koncem t.r. je dluh 167.813 Kč 65 hal. Příjem v sokolovně byl t.r. 29.740 Kč 80 hal. Režie činila 16.854,44 Kč, mimo úroků a amortizace dluhu v Kamp.

V Levínské Olešnici požár, způsobený jiskrou z lokomotivy, způsobil velké škody na domovních staveních; na sběrací listinu jednoty bylo vybráno 320 Kč.
Do sálu byla pořízena „americká kamna“. S obcí se vyjednává o úpravu prostranství před sokolovnou.
Do sálu bylo pořízeno mramorové poprsí zakladatelů Sokola M:Tyrše aj. Fügnera, za 380 Kč.

Divadlo: „Plukovník Švec“ (opakováno v Semilech bez obecenstva), „Tkalcovský tovaryš“, „Ženich s titulem“, „Pohádka o české duši“, „Pod bičem“, „Na druhou stranu“, „Grandhotel Nevada“, „Pod stromem zapovězeným“.

1929

Jednota zřídila „zábavní odbor“ s plnou kompetencí.
Biografická představení jsou jen slabě navštěvována. Příčin je několik: snad by obecenstvo již rádo mělo „mluvící film“, dále je to kočovný biograf v Libštátě a konečně místní polit, poměry, při nichž se jeví snaha bojkotovati činnost Sokola, nepomáhá ani snížené vstupné.
Sokolník Sádek požádal o úhradu nákladu, spojeného se zřízením dřevěné příčky v jeho bytě, Pro špatný finanční stav jednoty byla jeho žádost zamítnuta (při zřizování se uvolil náklad uhradit sám).
Jednota podala protest proti regulačnímu plánu obce, jmenovitě proti zakreslení Nádražní ulice v šířce 12 m. Regulační čára je zakreslena pod zeď sokolovny a někteří občané se vážně domnívají, že musí sokolovna na této straně „stáhnout zpátky“. V ob. zast. se sokolské věci ujal jen člen R. Pick (ředitel LTZ). Námitky jednoty zamítlo ob. zast. pod pohrůžkou vyvlastnění (tj. oné části zahrady, která je v Nádražní ulici (Jp. 449).
Zdejší Čtenářský spolek likvidoval a zdejší tělocv. jednotě Sokol daroval 2 skříně, vkladní knížku na obnos 312,80 Kč, veškeré knihy ze své knihovny mimo ony historické a odborné, které daroval knihovně veřejné. Sokol je povinen o těchto darech učiniti záznam ve své Pamětní knize, převzít veškeré spolkové listiny a uschovat je ve svém archivu,

„aby tak zůstala v živé paměti památka na obrodnou a osvětovou činnost zdejšího Čtenářského spolku“.

Kdyby se ve zdejší obci utvořil nový Čtenářský spolek, má jej Sokol hmotně podporovati.

Divadlo: Čapkův „RUR“ (Rosums – Universal -Robots), „Zborovští“

1930

Bylo usneseno Frant. Sádkovi zaplatit příčku v jeho bytě až po jeho odchodu ze sokolovny (600 Kč).
V lednu zemřel Josef Podlipný, kočí ze statku čp. 30, který pořizoval jednotě rozličné rekvisity pro divadlo, např. dřevěný kulomet. (Podlipný skončil sebevraždou zastřelením se).
Bylo pořízeno loutkové divadlo nákladem 1200 Kč.
Budova sokolovny byla pojištěna na 160.000 Kč.


Divadlo: Jiráskův „Otec“ a „Velké dni“.

1931

Dluh jednoty se utěšeně snižuje.
Místní sokolské cvičení dne 16.srpna se skvěle vydařilo.
Okrskové cvičení bylo pořádáno ve Stružinci, župní den dorostu ve Studenci, župní slet ve Zlaté Olešnici, jehož se ze zdejší jednoty zúčastnily pouze 4 sestry.
Při jednom biogr. představení vypukl požár v promítací komoře; naštěstí jej včas uhasili bři. Rudolf Kramář a Ladislav Suchánek, načež obdrželi odměnu po 200 korunách.
Toho roku zemřel Josef Beran, býv. Pošt.zřízenec v Košťálově a první starosta zdejší tělocv. jednoty.

1932

Okrskové cvičení se konalo ve Stružinci.
V tomto roce byl v Praze pořádán IX. Všesokolský slet. Účast jednoty není zapsána. 17. září byly oslavovány 100 leté narozeniny Bra Miroslava Tyrše.
Zemřel František Devátý, rolník z čp. 80 velký příznivec jednoty.
Byla opravena střecha nákladem 1000 Kč.
Odbor Sokola „Házená“ se zúčastnil krajských závodů v Železném Brodě a obsadili druhé místo.
U příležitosti 100. narozenin M. Tyrše byl konán „náhlý sraz na hoře Tábor u Lomnice n. Pop., jehož se zúčastnilo 65% členů zdejších tělocvičné jednoty. Neúčast ostatních byla omluvena krajně nepříznivým počasím.

1933

Dne 30.ledna se ujal svrchované moci v Německu Adolf Hitler.
Dne 27.srpna se konal na sokolském hřišti „Den brannosti“, jehož se zúčastnili legionáři semilského obvodu, vojsko z Liberce a zdejší jednota; slavnost se skvěle vydařila.
Dne 11.listopadu byl na jevišti sokolovny uspořádán „haluškový večer“.
Župní cvičení se konalo ve Víchové nad Jizerou.
Po Kobzínkové fašistickém puči v Židenicích u Brna zakázala ČOS ( Českosl.Obec Sokolská ) svým členům organizování se ve fašistickým organizacích.

Divadlo: „Dvě Maryčka“ (žáci měšť. školy v Libštátě)

1934

Ve valné hromadě dne 14.ledna byl zvolen starostou jednoty Josef Skřivanec.
Legionáři semilského obvodu si uspořádali ve zdejší sokolovně svůj representační ples.
Bylo opraveno piano nákladem 1400 Kč. Byla zřízena parketová podlaha.
Župní slet Krkonošské župy se konal v Tuhani. Roční příspěvek na člena byl stanoven částkou 17 korun.
Tohoto roku byl v sokolovně zřízen zvukový biograf.

1935

Jednota se ucházela o hostinskou koncesi pro sokolovnu.
Dne 14.prosince se vzdal svého úřadu president republiky Tomáš Garique Masaryk.
Dne 18.prosince byl zvolen prezidentem republiky Dr. Edvard Beneš.
Župní slet se konal v Semilech.

1936

Usneseno odložiti žádost o koncesi pro sokolovnu ( obava z adaptací ).
Byla zřízena vlastní divadelní šatna na pudě nad jevištěm.
Župní cvičení se konalo v Bratříkově.
V létě uspořádala jednota „tajný výlet s neznámým cílem, oba proudy se sešly v Želechách.
Žactvu jednoty umožnila jednota výlet na Sněžku, vedl B.Hák.
Letošního roku vzpomínal český národ 80 výročí úmrtí Karla Havlíčka Borovského, 500. výročí vydání „Kompaktát“, 75. narozenin JUDr. Karla Kramáře a 70 narozenin župního starosty Karla Čermáka v Jilemnici.
Jednota má 129 mužských a 47 ženských členů.
Zemřela Jaruška Štolcová, dcera ředitele Šterk. Podniků Stan. Štolce, žačka Sokola. Na uctění její památky daroval ředitel Štolc zdejší jednotě 300 Kč.
Jednota zakoupila mikrofon.
Na „Půjčku na obranu státu“ upsala jednota 500 Kč.
Trvá válka italsko-habešská.

Divadlo: Na oslavu „Svátek matek“ nacvičil vzdělavatel Vojta Štěpánek div. hru pro děti „Janíčkova smrt“, která měla úspěch.
Zábavní odbor nacvičil „Večer jednoaktovek a s velkým úspěchem. S tímto programem zajel odbor do Smrčí u Žel. Brodu.
Dále: „Jízdní hlídka“, „Naše tchýně“, „Lidé na kře“, „Kamaráde , kde jsi?“.
V létě byl uspořádán na hřišti „Karneval“.
Přes opětovanou výzvu vzdělavatele jednoty V.Štěpánka se nepodařilo sestaviti tzv. „Máchův večer“;
jeden z mladších studentů se vyjádřil otevřeně, že na to teď není čas.

1937

Dne 19.ledna zemřel čelný člen jednoty br. František Šindelář, rolník čp. 33 býv. obecní starosta. Byl zpopelněn v Liberci.
Okresní úřad v Semilech vyhověl protestu zdejší jednoty, podanému proti regulačnímu plánu obce; avšak z neznámého důvodu toto zamítnutí nebylo jednotě oznámeno.
Tohoto roku byla pořízena zvláště nákladná dekorace na sokolský ples pod heslem „Cesta kolem světa“.
Dne 10.února vzpomínala jednota 100. výročí úmrtí ruského básníka Alexandra Esrgieviče Puškina.
Jednota se korporativně zúčastnila slavnosti odhalení pomníku padlým vojínům v Čikváskách.
Byla odhlasována pracovní povinnost pro člena 30 hodin.
Na sokolském hřišti bylo zřízeno doskočiště.

Divadlo: Lucerna, Postilla, Zborov, Za českou školu, V Českém ráji, Svátek matek, Ztracená varta.

Dne 1.listopadu (jako každoročně) „Vzpomínkový večer“ na padlé občany ve světové válce 1914 - 1918.
Dne 5.prosince uspořádal zdejší šachový klub turnaj „Memoriál bra Kramáře“.
Největší divadelní událost prožilo sokolské jeviště a vůbec obec Košťálov večer dne 23.října. To tu hostoval div. soubor spolku „Kolár“ z Jilemnice, který tu sehrál Smetanovu operu „Prodaná nevěsta“ při úplně vyprodaném sále a s velkým uměleckým úspěchem.

Avšak sokolovna tohoto roku měla také velmi smutný den: dne 14.září 1937 zemřel na zámku Lány u Buštěhradu president - Osvoboditel T.G.Masaryk a ještě toho dne večer byla v sokolovně uspořádána „smuteční vzpomínka“, v níž posmrtný proslov pronesl vzdělavatel jednoty Vojt. Štěpánek.
Hlavní smuteční „Tryzna“ byla uspořádána dne 3.října 1937, v níž široce o životě Masarykově promluvil MUDr. Ladislav Nebeský z Jilemnice, zazpíval zpěvácký spolek „Bořivoj“ z Lomnice n. Pop. a příležitostnou báseň přednesl Vladimír Ruml, přednosta železn. stanice.
Na podzim byla uspořádána „Škola pro nové členy“, kterou řídil V. Štěpánek.
Novým sokolníkem byl ustanoven Oldřich Šádek.

1937

V tomto roce se konal X.Všesokolský slet v Praze - od severu se mračil Adolf Hitler. Žáky do Prahy vedl Jaroslav Kobrle, dorost Josef Buchar a Marie Vrbatová; oba vedli také členstvo.
„Neznámý“ dárce věnoval svého času jednotě 5000 Kč; letos požádal o vrácení poloviny tohoto obnosu, který potom daroval spolku dobrovolných hasičů v Košťálově.
Byla dlouhá a nepříjemná debata o propůjčení sálu v sokolovně hasičům;ti to chtěli všechno zdarma, vzhledem k tomu, že hasiči jsou všestranně užitečný spolek. Sokol se však domnívá, že je to rovněž všestranně užitečným spolkem - - a že vzhledem k svým těžkým finančním závazkům - - nemůže dávat tak vysoké dary ani hasičům. Konečně sjednáno: propůjčiti vytopený sál zdarma, ale jednoty si ponechá šatnu a výčep.
Letos zemřelí členové: Zdeňka Brožová, roz. Nováková (význačná div. ochotnice); Josef Piroch (hostinský z čp.133); Jaroslav Ottmar (hostinský z čp. 118).

Divadlo: 12.března „Lužický večer“
15.srpna letní slavnost na hřišti „Fidlovačka“
Šibřinky měly ráz „V říši loutek“.

Na budově sokolovny byla umístěna skleněná tabulka, hlásající kolemjdoucím občanům, že stromořadí v Nádražní ulici bylo vysázeno na paměť úmrtí presidenta - Osvoboditele TGM.

Světové události

  • Dne 15.března obsadil Adolf Hitler Rakousko.
  • 21.května byla nařízena částečná mobilizace armády.
  • 28.května se konaly v ČSR volby do obcí, z nichž jako největší politická strana vyšla německá strana Konráda Henleina.
  • 12.září žádal Hitler otevřeně o připojení zněmčeného území ČSR k Německé říši.
  • 15.září vydal Konrád Henlein podobné provolání k sudetským Němcům pod heslem „Heim ins Reich“.
  • 17.září další mobilizace v ČSR.
  • 25.září se konal v Libštátě pohřeb 20.letého vojáka Josefa Berana, zastřeleného na hranicích sudetskými „Ordnery“.
  • 26.září mluvil Hitler v berlínském Sportpaláci, kde vykřikoval: „Zde stojím já, tam stojí ON (tj. Beneš) - mezi námi musí být rozhodnuto“.
  • 28.září Někteří činovníci jednoty (Čapek, Sokol) spisují ty členy Sokola, kteří při mobilizaci nepřicházejí v úvahu, aby se mohli zúčastnit partyzánského boje.
  • 29.září ministerský předseda Velké Britanie pronesl do rozhlasu strašnou řeč, v níž mimo jiné prohlásil: „Těžko si představiti, že budeme kopat zákopy a nosit plynové masky k vůli sporu na nějakém území s národem, o němž nemáme žádných vědomostí ( s národem českým).
  • 30.září byli občané pozváni do obecního úřadu, aby tam hromadně vyslechli rozhlasový projev (radiové přijímače byly totiž odevzdány na obecní úřad). Tam se dozvěděli, že čsl. vláda přijala podmínky, sjednané v M n i c h o v ě mezi čtyřmi západními velmocemi; Německem (Hitler), Itálií (Mussolini), Francií (Daladiere) a Velkou Británií (Qamberlain). Podle této dohody jsou zněmčené kraje naší republiky připojeny k Německé říši.
  • 1.října Německá armáda obsazuje tzv. sudetské území a žádný neví kde se zastaví.
  • 2.října Na Slovensku prohlásil dr. Ivan Tiszo autonomii Slovenska (Česko - Slovensko)
  • 4.října Obcí projíždějí velké transporty uprchlíků ze zněmčeného území.
  • 5.října Předseda vlády dr. Milan Hodža oznámil resignaci dra Edvarda Beneše na presidentský úřad.
  • 11.října „Bratři“ Poláci vtrhli vojensky do Těšínského Slezska.
  • 2.listopadu se konala ve Vídni „arbitráž“ o Slovensku: podle této úmluvy mezi Německem, Itálií a Maďarskem připadají Maďarsku Košice, Lučenec a celá Podkarpatská Rus.
  • 21.listopadu obsazují Němci Chodsko, mnoho českých obcí v Krkonoších a na severní Moravě, přesto, že Hitler prohlásil, že do své říše „nechce ani jednoho Čecha.“
  • 30.listopadu za presidenta „malé, ale naší“ republiky byl zvolen dr. Emil Hácha.
  • 25.prosince zemřel v Praze spisovatel Karel Čapek (sebevraždou).

1939

V sále byla zmenšena tři hlavní okna kvůli otopu. Do výčepu byla pořízena nová kredenc na nádobí.
Hasičů byl propůjčen sál za 150 korun včetně otopu.
Jednota upíše 1000 korun na stavbu koupaliště.
Jednota odevzdala obci za tento rok 3.606 korun 95 hal. Výtěžek to z 20 haléřové přirážky ke vstupenkám, mimo to 360 korun dávky z tanečních zábav - - - valdičtí hasiči z „Kmochova koncertu“ odvedli obci 20 korun.

Divadlo: žádné, jen zvukový biograf.

Sokolský ples měl ráz „Z pohádky do pohádky“.

Dne 17.prosince zemřel br. Miloslav Berger, význačný div. ochotník (zahradník čp. 163).

Události 1939

  • 14.března si „bratři Slováci“ s pomocí Hitlerovou utvořili tzv. Slovenský stát.
  • 15.března za (vynuceného) souhlasu bra Emila Háchy prohlásil Hitler náš stát za „Protektorát Německé říše“.
  • 16.března V noci na dnešek navštívil Hitler Hradčany (neoficielně), když Hácha nebyl z Berlína ještě doma.
  • 1.září vypukla válka německo - polská.
  • 4.září vypukla válka mezi Německem, Francií a Velkou Britanií.
  • 28.října se strhly v Praze studentské demonstrace.
  • 17.listopadu bylo zatčeno asi 1300 vysokoškolských studentů a odvezeno do německé říše; mezi nimi byl zdejší vysokoškolský student Ing. C Josef Jandourek, rodák z čp. 70

V sokolovně je ubytována část „Pracovní roty“, zaměstnané na stavbě státní silnice Jičín - Jilemnice.

1940

Byl zřízen „Hudební kroužek“ který řídí zatímní poštmistr Jaroslav Primásek.
13.září Gestapo odvezlo 4 význačné členy do zajišťovací vazby: Josefa Buchara, Jana Čapka, Josef Hanuše a Josefa Nývlta.
27.září Gestapo odvezlo další členy : Miloslava Brože a Pavla Šťastného. O něco později Vlastu Zajíčka.
Na dvoře sokolovny byla zřízena vlastní studna (až dosud veškerá potřebná voda byla odebírána ze školní pumpy.
Dne 20.září se zúčastnilo asi 20 členů zdejší jednoty koncertu české Filharmonie, pořádaného v Žel. Brodě (řídil Václav Talich).
Dne 9. května zemřel v německém koncentr. táboře Ing. C Josef Jandourek. Dne 10.srpna se konal ve zdejším kostele pohřební obřad nad urnou s jeho popelem.
19. dubna vtrhla německá armáda do Dánska.
3. června zahájila něm. Armáda ofensivu na západní frontě.
14. června dobyli Němci Paříže
17. června Francie se vzdala německé armádě
Očekává se německá invaze na britské ostrovy.

1941

Valné hromadě jednoty byl úředně přítomen vrchní strážmistr Josef Sobíšek z Libštátu.
13. dubna (velikonoční neděle) pořádala jednota div. představení „Perly panny Serafínky“. Hra byla přerušena vystoupením starosty obce na jeviště, s něhož četnému obecenstvu prohlásil, že se okamžitě zastavuje veškerá činnost Sokola a hra musí tudíž býti skončena. (Později byla hrána pod hasičskou firmou).
14. dubna stěhovali někteří členové Sokola tajně inventář do svých soukromých bytů.
15. dubna inventář jednoty musel být složen v kuchyni na galerii a místnost byla úředně zapečetěna.
2. srpna komisařem nad sokolovnou byl jmenován Josef Skřivanec (kozel zahradníkem). Sokolovny nesmělo být používáno k jinému účelu než k pořádání biografických představení.

Sokolský odbor „Házená“ se přejmenovala na „Sportovní klub“.

1942

Dne 8. září požádal „Sportovní klub Házená“ o schválení nových spolkových stanov.

1943

Dne 9. dubna podal správce sokolovny Josef Skřivanec německy psanou žádost „Vermögensamtu“ v Praze III. Aujezd (Tyršův dům) o svolení nákladu na vyčištění a vybílení všech místností v sokolovně.
Dne 2.července požádal Sport.klub „Házená“ o svolení k používání býv. sokolského hřiště k svým hrám.
Dne 14.října musel Josef Skřivanec pořídit inventář všech předmětů v sokolovně a zaslat jej Vermögensamtu v Praze.
Dne 30. srpna zemřel ve svém domě čp. 229 Gustav Čížek, význačný člen jednoty byl pochován na čsbr hřbitově v Libštátě.
Dne 26. srpna zemřel starosta městyse Libštátu Jan Zelinka.
V červnu byli povoláni všichni muži do 65 let stáří na „Arbatcamvt“ v Semilech za účelem prohlídky a event. nasazení do váleční výroby.
Dne 27. prosince zemřel člen br. František Štorkán, 63 letý vrátný LTZ.

Události

Dne 3. února byla skončena skoro šest měsíců trvající bitva s Stalingrad a to vítězstvím Rudé armády. Ještě před 4 dny prohlásil Adolf Hitler, že „ať přijde cokoliv, ani čas, ani síla zbraní nezdolá německý národ“ a že „Všemohoucí bude spravedlivým soudcem“,. Nuže, u Stalingradu soudil „Spravedlivý Soudce“.
Dne 25.července praskl nafouklý žabák kampaňských blat (výrok Chrchillův) Benito Mussolini, tj. byl italským králem shozen z křesla ministerského předsedy, na němž trůnil od r. 1922. Brzy dojde na jeho slova, která vyřkla v r. 1938, při dělení ČSR: „Hranice států jsou věcí červené tužky“.
20. srpna nám poslal Führer nového ochránce (protektora) jakéhosi Fricka.
10. září žádá italský král spojence o příměří. Rudá armáda postupuje od Stalingradu na západ. Němci ovšem ustupují „takticky a podle předem připraveného plánu“.
20. října Poprvé je tu slyšet detonaci bombardování německých měst Spojeneckým letectvem.
8. listopad u vyklidili Němci Kiew.
20.prosince oznamuje „Londýn“, že prezident dr. Beneš podepsal v Moskvě smlouvu s SSSR a ČSR vzájemné pomoci.

Divadlo: Ve dnech 22. a 23. února tu pořádali populární herci Pištěk a Kysílková dvě div. představení v sokolovně. Až vstupné bylo mimořádně vysoké, očekávání obecenstva se vůbec nesplnilo; nejen že oba hrané div.kusy neměly žádné vnitřní hodnoty, ale obecenstvo se při nich vůbec nepobavilo. Hosté si odvezli 18.000Kčs. hotových peněz a mimo to hodně věcného proviantu - - což jim konečně ze srdce přejeme - - český venkov proslul vždy sou pohostinností vůči div. hercům.

1945

Dne 7. března uspořádalo „Kuratorim mládeže“ ze Slané u Semil „Pestrý večer“.Tento pestrý večer bylo ve skutečnosti mrzačením české klasické hudby. K zazpívání některých operních arií se dokonce herci oblékli do „příslušných kostýmů (Rusalka a na pařeze), což působilo přímo trapným dojmem.
10. května Sokolovna slouží jako skladiště Němcům odebraných potravinových zásob a jiných předmětů denní potřeby (skutečně válečného materiálu je v tom jen málo).
Dne 10. května první taneční zábava v sokolovně v osvobozené republice, jíž se zúčastnilo hojně příslušníků Rudé armády - - jeden voják tančil „kozáčka“. Dne 18. května byla v sokolovně rozdávány některé Němcům odebrané věci „jen potřebným občanům“.
Dne 1 června konala místní organizace KSČ svou valnou schůzi.
Dne 30. června se v sokolovně konala po skončení německé okupace první výborová schůze zdejší tělocvičné jednoty.
Dne 14. července se konala valná chůze jednoty. Starostou byl zvolen Josef Skřívanec.
Dne 12. srpna se konala v sokolovně „Tryzna za padlé vojíny v obou světových válkách“.
Dne 24. srpna byl v Libštátě zřízen zvukový biograf - - velká konkurence zdejšího zvukového biografu.
Dne 4 září. Uspořádala místní organizace lidové strany ( klerikální ) taneční zábavu. Lidovci a sokolovna!
Dne 6. října svolal náčelník jednoty Josef Buchar schůzi zástupců všech spolků a korporací, jež měla na programu „Sloučení tělesné výchovy“.
Dne 28. října byla uspořádána „Tělocvičná akademie“ - - poprvé po několika letech se na jevišti zas cvičilo před obecenstvem.
Dne 31. prosince „Tělovýchovný svaz Sokol“ (tak totiž někteří horlivci přezvali Sokol). Spolu se Svazem české mládeže pořádali v sokolovně „Silvestrovský večer“.

1946

Valná hromada jednoty byla konána dne 23. února na jevišti sokolovny. Byla zahájena slavnostním pochodem od Suka „V nový život“. Po skončení schůze se konal přátelský večer, při němž bratři Rudolf Řepka a Josef Buchar vypravovali své zážitky z doby německé okupace. Br. pokladník oznámil, že jednota nemá dluhů.

Dne 7. března „kdosi“ koncipoval petici, žádající sjednocení tělesné výchovy;tuto petici nosil Rudolf Kobrle k podpisu všem spolkům a korporacím v obci za účelem podpisu, načež byla v opise rozeslána Národnímu shromáždění, presidentu republiky (byl v ní připojen také pozdrav choti pana prezidenta!), předsedovi vlády a snad ještě jiným činitelům. Vrchol nevkusu!
Sportovní klub „Házená“ v Košťálově si uspořádal vlastní ples v sokolovně. Jest jen litovati, že se stejnou horlivostí neujímá se zdejší mládež kulturní práce v obci, např. pořádání div. představení, přednášek apod. Kronikář dal návrh k založení pěveckého kroužku, aby bylo po ruce pěvecké těleso na příležitostní oslavy, na pohřby apod. Nikdo se však do takového kroužku nepřihlásil.

6. března na „Vzpomínkovém večeru na TGM „spoluúčinkovalo Smyčcové kvarteto novopackého komorního sdružení. Program se velmi líbil, bohužel, sál byl sotva z polovice „nabit“.

Ve dnech 27. března a 17 dubna přednášel kronikář obce Vojtěch Štěpánek v sokolovně „O dějinách obce Košťálova“ za male účasti posluchačů.
5. července se zas oslavoval Husův den: průvod, přednáška, hranice a hymna - - letos ještě raketové osvětlování.
Nový sokolník Bubeník z čp. 69

Zemřeli:
Josef Lukeš z čp. 155
Ladislav Suchánek z čp. 156
Antonín Řepka z čp. 224
Anna Skřivancová z čp. 187

Divadlo: Červený mlýn, Bílá nemoc, Ruští lidé (ochotn. z Lomnice od Simonova)

Historie sletů


Tradice sokolských sletů sahá do minulého století a přetrvala dodnes. Jsou jedinečným fenomenem a znamenaly vždy významnou událost pro celý stát. Staly se přehlídkou sokolské činnosti, ale často i povzbuzením celého národa v pohnutých dobách našich dějin. Kromě společných vystoupení přinášely i sportovní soutěže, přehlídky sportovních souborů a mnoho zážitků ve vyzdobené Praze. Na sletišti nechyběli přední politici ani naši prezidenti. Rozsah sletů se až do roku 1948 stále zvětšoval.

I.slet 1882 se konal 18. června na Střeleckém ostrově v Praze, kde cvičilo 700 mužů pod vedením náčelníka dr. Miroslava Tyrše. V průvodu pochodovalo 1572 krojovaných sokolů s 57 prapory, nadšeně pozdravovaných vlasteneckými Pražany.

slet

II.slet 1891

se uskutečnil v Královské oboře během Jubilejní výstavy. Přes 2400 cvičenců předvedlo prostná a různé závody před 7000 diváky, Prahou pochodovalo více než 5000 členů včetně přátelských delegací z ciziny.

III.slet 1895

proběhl v době Národopisné výstavy českoslovanské a konal se poprvé na letenské pláni. Mezi 5000 cvičenci byl též dorost a jízda, závodů a průvodu se zúčastnili i zahraniční hosté. Program sledovalo již přes 30 000 diváků.

IV. slet 1901

přinesl kromě cvičení mužů a dorostenců též vystoupení 876 žen s kuželi. Soutěží se zúčastnili i borci z Vídně, Francie, Polska a Slovinska. Na sletovou výstavu zval plakát Mikoláše Alše, průvod 11 000 sokolů končil holdem městu Praze na Staroměstském náměstí.

V. slet 1907

byl prvním "velkým" sletem a trval čtyři týdny. Vystoupila i školní mládež a ženy v moravských krojích. K tělocvičným závodům ČOS a EUG se sešlo 194 družstev z českých zemí i ze zahraničí. Poprvé byla uvedena sletová scéna "Šachový turnaj", zobrazující vítězství husitů nad Zikmundem. Na Vltavě uspořádali regatu s ohňostrojem. Průvodu se zúčastnilo přes 12 tisíc členů a sokolská jízda.

VI.slet 1912

byl společnou akcí Svazu Slovanské sokolstvo a trval pět týdnů. Cvičilo a závodilo přes 30 000 sokolů, diváků přišlo desetkrát tolik. Vystoupili i cvičenci z Ameriky, z Francie a ze slovanských zemí. Scéna "Marathon" s 1500 účastníky byla holdem antice i povzbuzením národa .

VII. slet 1920

se konal jako poslední na letenské pláni. Vystřídalo se zde přes 100 000 cvičenců, které sledovalo přes 500 000 diváků, přítomen byl i prezident Masaryk. Poprvé se konaly středoškolské hry a vystoupila i nová čs. armáda. Oslavou vzniku republiky se stala scéna "Stavba sochy svobody". V průvodech prošlo Prahou 78 000 sokolů. Zásobování sletu "nakrmilo" celou vyhladovělou metropoli. Poprvé zazněl pochod Josefa Suka "V nový život".

VIII.slet 1926

se konal již na Strahově. Přijelo 140 tisíc cvičenců, které shlédlo na 800 tisíc diváků. Ve třech průvodech pochodovalo přes 80 000 sokolů. Gymnastických závodů ČOS a Svazu Slovanské sokolstvo se zúčastnilo 200 družstev. V novém sídle ČOS Tyršově domě otevřeli sokolské muzeum a odhalili Tyršovu sochu. T. G. Masaryk věnoval sokolstvu vlajku. Ke sletové scéně "Kde domov můj" přispěli přední čeští umělci.

IX.slet 1932

se stal oslavou 100. výročí narození dr. M. Tyrše, sletová scéna měla název "Tyršův sen". Uskutečnil se rozestavný běh z devíti míst vlasti, zimní sletové hry, středoškolské hry, obecný závod slovanského sokolstva, četné kulturní programy, sportovní a osvětové soutěže. Cvičenců přijelo 190 tisíc, diváků přes milion, konaly se tři průvody se 100000 účastníky. Sletový plakát vytvořil Max Švabinský.

slet

X.slet 1938

se konal v době fašistické hrozby. Slavná prostná "Přísaha republice" cvičilo 30000 mužů najednou, stejný počet žen předvedl originální rej jako první "velkou choreografii". Všechny průvody vyzněly manifestačně. Prezident Beneš daroval Sokolu prapor ( na nějž připjal později Válečný kříž ). Cvičilo na 350 000 účastníků, diváků přišlo přes dva miliony. Slet se stal povzbuzením národa před mnichovskými událostmi.

slet

XI.slet 1948

připravovaný hned po válce se uskutečnil až po únorovém puči komunistů. Prostná mužů "Věrni zůstaneme" vzpomněla sokolů umučených za války, moderní skladbu s kuželi musely promoklé ženy pro úspěch opakovat. Ojedinělé bylo i vystoupení 2500 táborníků. Počet cvičenců překonal půl milionu. Během průvodů dorostu i členstva došlo k demonstracím proti režimu a prezidentu Gottwaldovi. Po sletě bylo komunistickými akčními výbory vyloučeno ze Sokola a existenčně postiženo přes 11 000 členů.

slet

XII.slet 1994

se konal po 46 leté přestávce. Na Strahově vystoupilo asi 23 000 cvičenců, z toho 1800 ze zahraničí. Proběhly sportovní soutěže, kulturní a společenské akce, dojemné bylo setkání zahraničních sokolů na představení Prodané nevěsty v Národním divadle. Na tribunu přišel i prezident Václav Havel. V úvodu vystoupení se ozvaly pražské zvony a Sukův pochod V nový život. Menšímu počtu cvičenců ve skladbách se zajímavě přizpůsobila velkoplošná choreografie. Slet byl důkazem, že Sokol opět žije.

XIII.slet 2000

byl součástí Národních dnů sportu a kultury v akce Praha - evropské město kultury 2000. Předcházely mu župní slety na 35 místech ČR, 13 sletových vrcholů zdolali turisté, dále se uskutečnily sportovní soutěže, přehlídky kulturních souborů, výstavy, mezinárodní konference o Sportu pro všechny. Na stadionu E. Rošického předvedli 12 společných skladeb cvičenci všech věkových kategorií ČOS, ČASPV a Sokola na Slovensku. Úspěch měl Národní sletový večer s vystoupením menších skupin. Celkem si na Strahově zacvičilo 25 000 cvičenců, z toho 800 sokolů ze zahraničí (z Ameriky, Evropy, Austrálie). Průvod Prahou byl stejně početný.

Sletová štafeta

slet  slet

Jednou z prvních akcí XIV. všesokolského sletu byla Sletová štafeta, která proběhla v září 2005. Celorepubliková štafeta se v historii Sokola objevila celkem čtyřikrát. Poprvé v roce 1919 - tenkrát a pak ještě v předsletových letech 1931 a 1947 vedly trasy z okrajů země do Prahy. V říjnu 1937 začínal Rozestavný běh naopak v Praze, a tento průběh má mít i právě chystaná Sletová štafeta 2005. Sletová štafeta roznesla sletového poselství z Prahy do sídel všech žup, a to za jediný víkend. Symbolicky tak odstartoval nácvik skladeb a celý sletový rok 2005-2006. Štafeta slavnostně zahájila v pátek 23. září 2005 večer u Tyršova domu v Praze a následně startovaly skupiny kurýrů po trasách propojujících všech 42 současných žup. V sobotu a v neděli ( 24. – 25. září ) byly štafetové kolíky postupně doručovány jednotlivým župám.

Schéma 14 tras Sletové štafety 2005


slet

155 let v pohybu


Založení sokolské organizace v českých zemích spadá do období politického a společenského uvolnění po pádu Bachova absolutizmu v tehdejším Rakousku-Uhersku. V obcích se začíná rozvíjet spolková činnost, vznikají různé druhy zájmových spolků jako pěvecké, ochotnické a také tělocvičné.

vytvořením 1. tělocvičného spolku s názvem Pražská tělocvičná jednota Sokol dne 16. 2. 1862 stály dvě významné osobnosti, dr. Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner, který byl zvolen jejím starostou. 1. náčelníkem se stal Miroslav Tyrš. Odkud se vzal název jednoty Sokol? Češi tak projevili své sympatie s osvobozeneckým bojem Jihoslovanů, kteří své hrdiny nazývali „sokoly“. Členové Sokola si tykali, což bylo velmi neobvyklé, oslovovali se „bratře“, později „sestro“ a zdravili se pozdravem „ Na zdar!“ Tento pozdrav totiž provázel všenárodní sbírku na stavbu Národního divadla. Přispívající věnovali určitý finanční obnos se slovy „Na zdar ND!“ M. Tyrš vypracoval sokolskému spolku program, stanovy/ jeho organizační členění do 3 stupňů, jednota – župa – ústředí/, stále trvá a české tělocvičné názvosloví, do té doby existovalo pouze německé. Každý měsíc vydával časopis Sokol. I Jindřich Fügner byl významnou osobností sokolského hnutí. Své heslo „Ni zisk, ni slávu!“ naplňoval bezezbytku. Podporoval finančně mnohé aktivity, nejraději anonymně, také pracoval ve výboru pro zbudování Národního divadla. Na své náklady nechává stavět 1.sokolovnu v Praze v Žitné ulici. I po tolika letech je možné si tuto nádhernou historickou budovu prohlédnout. Od počátku se cvičilo na nářadí, cvičení prostná a pořadová, pěstovala se atletika a další sporty.

Členství v Sokole bylo desítky let zcela záležitostí mužů.

Na oslavu 20 let trvání sokolské organizace byl v roce 1882 uspořádán l. všesokolský slet v Praze na Střeleckém ostrově. Vystoupení 700 stejně oblečených mužů osobně řídil Dr. Miroslav Tyrš. Cvičilo se ještě bez hudby, pouze údery tyčí sjednocovaly cvičení. 40 družstev cvičenců se předvedlo při společném cvičení na nářadí. Na II. všesokolském sletu poprvé cvičilo žactvo a dorost, a představilo se také sokolské jezdectvo. Na živých koních předváděli sokolové metání jako na pevném nářadí. V roce 1901 na IV. všesokolském sletu poprvé předvedlo své vystoupení 867 žen ve skladbě s kuželi.

Po celé zemi v Čechách, na Moravě i na Slovensku se postupně začínají zakládat další sokolské jednoty, z nejbližšího okolí jmenujme Novou Paku, Jičín, Turnov. V roce 1869 byl založen Sokol v Jilemnici, 1870 v Lomnici n. Pop., 1887 Bozkov, 1892 Poniklá a Benešov, 1894 Víchová n. Jiz., 1895 Chuchelna a Valteřice, 1896 Paseky n.Jiz., 1897 Studenec, 1905 Košov, pak Košťálov 1919 , Poniklá, Horní Branná. Velmi brzy si vybudovali sokolovnu v Lomnici n. Pop. V. r. 1881, jilemnická sokolovna se slavnostně otevírala v r. 1896, pak r. 1910 byla postavena sokolovna ve Valteřicích, 1922 v Košťálově a v Bozkově. Župa Krkonošská vznikla v roce 1885 a sdružovala pouze 7 jednot: Semily, Jilemnici, Lomnici, N.Paku, Hořice, Sobotku a Jičín, kde bylo její sdlo. Postupně se župa rozrůstala, až zabírala rozsáhlou oblast s 87 jednotami, připojil se Turnov, Železný Brod, Držkov a Vysoké n.Jiz. V roce 1899 došlo k rozšíření jména župy Krkonošské o Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Od roku 1946 nese naše župa jméno Krkonošská – Pecháčkova. Br. František Pecháček byl sokolským organizátorem a cvičitelem České obce sokolské v Praze. Vytvořil slavnou skladbu pro muže Přísaha republice, se kterou ve vypjatém roce 1938 na X. sletě vystoupilo téměř 30 000 sokolů odhodlaných bránit vlast. Sám se také zapojil do protifašistického odboje, byl pronásledován a ukrýval se svou ženou ve Zlámaninách u N.Paky, kde byli později zatčeni a v roce 1944 v Mauthausenu br.Pecháček popraven a jeho žena umučena.

Sokolské ideály se rozšířily i do zahraničí, do Polska, k Jihoslovanům a dokonce za oceán do Ameriky mezi Čechy, kteří tam odcházeli za prací. V dobách největšího rozvoje sokolského hnutí se sokolských sletů účastnili sokolové až z 20 zemí světa, z těch nejvzdálenějších jmenujme Japonsko, Australii, Chile a Argentinu… ČOS (Česká obec sokolská) vzniklá v r. 1889, sdružovala už 229 jednot. Za 1. světové války také sokolové vstupovali do Československých legií. Zlatý věk rozvoje sokolského hnutí nastal v době existence 1. republiky 1918 – 1938, kdy Sokol měl 1 milion členů a v letech poválečných 1946 – 48 dokonce přes 1 milion. Členy Sokola byli i oba českoslovenští prezidenti T. G. Masaryk a Eduard Beneš. Jako centrum sokolského života začal v roce 1926 fungovat Tyršův dům v Praze na Malé Straně. ČOS prožívala i těžká období zákazu činnosti, což se stalo celkem třikrát, v r. 1915, 1941 a po r. 1948. Mnozí sokolové se připojili k protifašistickému odboji, byli vězněni a 3388 bratří a sester obětovalo za vlast své životy.

Cílem sokolského hnutí byl a stále je člověk harmonicky rozvinutý po stránce fyzické, duševní i mravní. Připomeňme si některé zásady prvních sokolů. M. Tyrš vycházel ze starořeckých vzorů kalokagathie ( harmonie těla a ducha), vyjádřeno slovy Tyršovými „Ve zdravém těle - zdravý duch.“ Oba zakladatelé Tyrš a Fügner zdůrazňovali vlastenectví, bratrství a rovnost mezi lidmi. Jejich myšlenky a pokrokové názory směřují do budoucnosti a jsou stále platné. Např.: “ Jedinec nic - celek vše. Kde není řádu, není svobody, volnosti trvalé a zabezpečené. Mluvme méně, naříkejme méně, oslavujme méně, ale čiňme se více! Za slovem musí následovat čin.“ Nezapomínejme na ně, řiďme se jimi!

O současnosti Sokola se dočtete v příštím díle.

Věra Křížková – členka předsednictva Sokolské župy Krkonošské - Pecháčkovy